Jak si stanovit cíle na rok 2016

Většina lidí si každoročně, v prvních lednových dnech, stanovuje své cíle, nebo lépe „předsevzetí“, jak tomu s oblibou říkají.

Mně se slovíčko „předsevzetí“ moc nezamlouvá, jelikož je tak zprofanované, že mi evokuje téměř stoprocentní nesplnění.

Já používám slovo „cíle“. Mé cíle jsou jasně definované, konkrétní, mají přesný termín uskutečnění. Píšu si je jak do diáře, jelikož jej používám denně, ale také si dělám tzv. myšlenkovou mapu. Co to je myšlenková mapa, jak si můžeme cíle stanovovat a jaké kroky ke splnění cílů učinit, jsem psala minulý rok v článku zde a zde.

Dnes se budeme zaměřovat na cíle finanční, jelikož o tom přece Svobodná žena je. Jistě, je také o jiných oblastech života, ale uznejme, že i ty jsou úzce propojeny s finanční oblastí. Peníze jsou úzce propojeny s naší, zdravím (zdravotní péče), péčí o děti (výchova, školy, školky, které si pro děti můžeme nebo nemůžeme dovolit), prací (kdy můžeme nebo nemůžeme dělat to, co bychom chtěli nebo na co máme talent) a tak dále.

Takže si dnes povíme, jak si stanovit finanční cíle na rok 2016.

Na začátku je třeba vzít v úvahu Vaše dosavadní příjmy a výdaje, na základě kterých si můžeme vytvořit použitelný rozpočet. Příjmy a výdaje si můžete vytvořit v počítači jako excelovou tabulku a nebo třeba na papír, do sešitu, který si uschováte a podobně.

Já jsem si například vytvořila tabulku, která vypadá takhle:

výdaje

Stejným způsobem jako výdaje jsou na jiném listu vytvořeny příjmy.

příjmy tabulka

Takto budu mít přehled, kolik mi chodí na účet a kolik utrácím. Jednoduše řečeno, kolik mi chodí do mé kapsy a kolik z ní zase vytahuji. A to, co mi v ní zbude, můžu použít na investování. 

Jakmile vše spočítáte, dojdete k některému ze dvou základních výsledků.

  1. Výdaje jsou stejné nebo větší než příjmy.
  2. Příjmy jsou vyšší než výdaje.

Ideální je samozřejmě druhá situace. Máte tak každý měsíc volné peníze, které můžete spořit na své cíle a ještě si připravíte rezervu na nečekané situace.

I když ale máte příjmy stejné nebo nižší než výdaje, nemusíte se svých cílů vzdávat. Jednoduše zkuste méně utrácet. Omezte výdaje za koníčky, přestaňte kupovat značkové oblečení nebo si třeba odpusťte návštěvy restaurací. A propracujte se tak ke druhému scénáři.

Následně máme dvě možnosti. První z nich je tato:

Z toho, co mi přijde na účet, dám nejdřív 30% stranou. Například na nějaký likvidní spořící účet. Tím si zajistím, že peníze nevidím a nemůžu s nimi disponovat. Na útratu a nutné výdaje používám 70% toho, co mi na účtu zůstalo ležet. Můžu utratit vše, co na účtu je, ale vím, že už mám „ulito“ část peněz na investování.

Tato varianta se mi líbí, protože málokdo je tak disciplinovaný, že by si na účtu nechat 30% z peněz, které obdrží. Většinou se „nečekaně“ objeví nějaká „velmi nutná platba“, a peníze jsou fuč a finanční nezávislost v nedohlednu.

Druhá varianta, pro odvážnější, je odkládat si 30% na spořící účet a 20% na své „hmotné statky“. Takto nazývám své malé cíle, které si chci splnit, ale protože uvažuji rozumně, nekoupím si je najednou. Za prvé – některé cíle časem zeslábnou a už po nich tak netoužím (a peníze mohu použít na nějakou investici) a ty, které opravdu dlouho chci, si stejně splním… a trénuji si také svou vytrvalost. 🙂

Nezapomeňte, že každá ušetřená a správně investovaná koruna se počítá!

Vaše finanční nezávislost